Co mě tento rok naučil

Na sklonku roku se spousta z nás zamýšlí nad tím, co se jim přihodilo, co jim daný rok přinesl, co bylo dobré a co už by naopak nikdy nechtěli. Někteří si o svátcích tvoří svoje nástěnky, plní plánovače a píší si cíle dalšího roku.

Každý z nás toho za celý rok spoustu zažil. Stejně jako já. U mě to byly následující momenty a někdy nepředstavitelně těžké chvíle:

• obrovské psychické i fyzické vyčerpání způsobené rádoby precizní prací
• velký strach před stanovením diagnózy při nahmatání bulky v prsu
• řešení velmi častých útoků dvou toxických matek, snášení jejich urážek
• čelní srážka s psychopatkou, která o mně psala a rozesílala anonymy
• čelní srážka s druhou psychopatkou, která mě stalkovala na všech možných sociálních sítích
• stanovení dvou dalších neveselých diagnóz, kvůli kterým se budu léčit do konce života

Po náročných dnech, které tyto okamžiky přinášely, jsem ale dokázala říct STOP! Dovolila jsem sama sobě z tohoto toxického prostředí odejít.

A až jsem si to dovolila, začaly se dít tyto zázraky:

• rozjezd vzdělávacího centra, které školí dospělé i děti a už uspořádalo desítky kurzů, mimoškolních akcí a stovky doučovacích hodin
• rozjezd vzdělávání soukromé skupinky domškoláků, která funguje od září
• rozjezd spolupráce se společností dodávající vzdělávací a zábavné hračky
• nabídky práce a spolupráce, ke kterým někdy došlo a někdy ne
• oddych a volná odpoledne pro sebe, čas na sebe a svoje milované
• stovka Access Bars terapií, neb jsem se stala také Access Bars praktikem
• setkání se skvělými ženami, které už mě několik let inspirují

A co mi chůze po těchto křižovatkách přinesla doma?

• především uvědomění, že rodina a zdraví je opravdu to nejdůležitější
• uvědomění, že nic na světe nestojí za to, nechat se ponižovat a sloužit lidem, kteří si mě neváží
• uvědomění, že pracovat jde i tak, aby mi to přinášelo radost a do práce jsem se těšila
• uvědomění, že člověk se musí mít rád

Mít se rád není klišé. Není to ostuda. Zbavit se toxických lidí je nutnost.Oprostit se od pocitů nepostradatelnosti a dovolit si jít svou cestou, to je úleva nade vše.

Všem bych přála zažít ty pocity, kdy jsem se dostala ze spárů té dvanáctihlavé saně, která měla ve skutečnosti jen několik ženských hlav a jednu mužskou. Vlastně rádoby mužskou, protože ten záškodník, co si myslí, že je muž a účastnil se honby na mě, je ve skutečnosti jen ovládaný chudák.

Dovolte si mít klid, dovolte si dělat to, co sami chcete a mít kolem sebe jen ty, co sami chcete. Dovolte sami sobě jít svou vlastní cestou, protože se vám neskutečně uleví.